KYTOVCI.wz.cz

Podřád: Odontoceti - ozubení

Čeleď: delfínovcovití (Platanistidae)
Platanista gangetica - delfínovec ganžský
Platanista minor - delfínovec induský
Lipotes vexillifer - delfínovec čínský
Inia geoffrensis - delfínovec amazonský
Pontoporia blainvillei - delfínovec laplatský
Čeleď: narvalovití (Monodontidae)
Didelphinapterus leucas - běluha
Monodon monoceros - narval
Čeleď: delfínovití (Delphinidae)
Steno bradanensis - delfín drsnozubý
Sousa teuszii - delfín kamerunský
Sousa chinensis - delfín indočínský
Sotalia fluviatilis - delfín brazilský
Lagenodelphis hosei - plískavice saravacká
Lagenorhynchus acutus - plískavice běloboká
Lagenorhynchus albirostris - plískavice bělonosá
Lagenorhynchus thicolea - plískavice falklandská
Lagenorhynchus obliquidens - plískavice plochočelá
Lagenorhynchus obscurus - plískavice tmavá
Lagenorhynchus cruciger - plískavice pestrá
Lagenorhynchus australis - plískavice jižní
Stenella coeruleoalba - delfín pruhovaný
Stenella attenuata - delfín pobřežní
Stenella clymene - delfín Grayův
Stenella longirostris - delfín dlouholebý
Stenella frontalis - delfín kapverdský
Delphinus delphis - delfín obecný
Tursiops truncatus - delfín skákavý
Lissodelphis borealis - delfínec velrybovitý
Lissodelphis peronii - delfínec Peronův
Cephalorhynchus commersonii - plískavice strakatá
Cephalorhynchus heavisidii - plískavice kapská
Cephalorhynchus eutropia - plískavice chilská
Cephalorhynchus hectori - plískavice novozélandská
Orcaella brevirostris - orcela tuponosá
Grampus griseus - plískavice šedá
Peponocephala electra - elektra tmavá
Feresa attenuata - fereza malá
Pseudorca crassidens - kosatka černá
Orcinus orca - kosatka dravá
Globicephala melas - kulohlavec černý
Globicephala macrorhynchus - kulohlavec Sieboldův
Čeleď: sviňuchovití (Phocoenidae)
Australophocaena dioptrica - sviňucha jižní
Phocoena phocoena - sviňucha obecná
Phocoena spinipinnis - sviňucha černá
Phocoena sinus - sviňucha kalifornská
Phocoenoides dalli - sviňucha běloploutvá
Neophocaena phocaenoides - sviňucha hladkohřbetá
Čeleď: vorvaňovcovití (Ziphiidae)
Tasmacetus shepherdi - vorvaňovec Shepherdův
Berardius bairdii - vorvaňovec velký
Berardius arnuxii - vorvaňovec Arnouxův
Mesoplodon bidens - vorvaňovec severomořský
Mesoplodon peruvianus - vorvaňovec pacifický
Mesoplodon europaeus - vorvaňovec Gervaisův
Mesoplodon mirus - vorvaňovec tmavý
Mesoplodon grayi - vorvaňovec malý
Mesoplodon layardii - vorvaňovec Layardův
Mesoplodon densirostris - vorvaňovec tropický
Mesoplodon stejnegeri - vorvaňovec Stejnegerův
Mesoplodon ginkgodens - vorvaňovec japonský
Mesoplodon carlhubbsi - vorvaňovec kalifornský
Mesoplodon bowdoini - vorvaňovec australský
Mesoplodon hectori - vorvaňovec jižní
Indopacetus pacificus - vorvaňovec Longmanův
Ziphius cavirostris - vorvaňovec zobatý
Hyperoodon ampullatus - vorvaňovec anarnak
Hyperoodon planifrons - vorvaňovec plochočelý
Čeleď: vorvaňovití (Physeteridae)
Physeter catodon - vorvaň
Kogia breviceps - kogia tuponosá
Kogia simus - kogie Owenova

Druhým podřádem jsou ozubení kytovci. Sem patří druhy, které mají zachované zuby, i když jsou všechny víceméně stejné – homodontní. Zuby mohou být přítomny jen v jedné čelisti a jejich počet kolísá kolem 130 v horní a 120 v dolní čelisti. Jejich velikost může být pouhých několik milimetrů jako u delfínů, ale i více než 20 centimetrů u vorvaně. Jejich úkolem je uchopení kořisti. Prakticky nikdy nejsou zuby používány k rozmělňování potravy kousáním.

Jak se dá usoudit, budou hlavní potravou ozubených kytovců převážně větší obratlovci. Málokdy je kořist menší než 15 nebo 20 centimetrů. Převážně jsou jí ryby, ale mohou se jí stát i hlavonožci nebo na hladinu moře usedlí ptáci. Na hlavonožce se specializují některé druhy ozubených kytovců. Nejznámějším je vorvaň, který se specializuje na jejich lov (zejména velkých krakatic o hmotnosti několika stovek kilogramů až tun). Ve výjimečných případech mohou být zdrojem potravy i jiné organismy, jako jsou korýši, ale udávají se i případy, kdy kosatka napadla ledního medvěda nebo stahovala tuleně z okrajů ledových ker nebo okrajů moře, kde musela dokonce operovat ve vodě o hloubce pouhého půl metru. V naprosto výjimečných případech může docházet i k napadení velkých kosticovců. Fotograficky je doložen útok asi 30 kosatek na 20 metrů dlouhého plejtváka obrovského. Ozubení kytovci nepatří k těm největším, ale mnohé druhy patřící do tohoto podřádu dosahují i tak velkých velikostí (i když velikosti velkých kosticovců dosahuje jen vorvaň).

porovnani ozubenych kytovců

© Magda Vlachová