KYTOVCI.wz.cz

Podřád: Mysticeti - kosticovci

Čeleď: velrybovití (Balaenidae)

velryba

velryba

velryba

Balaena mysticetus - velryba grónská
Eubalaena glacialis - velryba černá
E. g. glacialis - velryba biskajská
E. g. japonica - velryba japonská
Eubalaena australis - velryba jižní
Čeleď: velrybkovití (Neobalaenidae)
Caperea marginata - velrybka malá
Čeleď: plejtvákovcovití (Eschrichtidae)
Eschrichtius robustus - plejtvákovec šedý
Čeleď: plejtvákovití (Balaenopteridae)
Megaptera novaeangliae - keporkak
Balaenoptera physalus - plejtvák myšok
Balaenoptera acutorostrata - plejtvák malý
Balaenoptera edeni - plejtvák Brydeův
Balaenoptera borealis - plejtvák sejval
Balaenoptera musculus - plejtvák obrovský

Mezi kosticovci ale nejsou jen obři. Najde se tu i hned několik druhů, které žádných závratných rozměrů nedosahují. Velryba malá dosahuje "pouhých" 6 metrů délky a 2500 Kg váhy. O něco větší plejtvák malý bývá jen o dva metry delší (ale až o 4,5 tuny těžší).

Jméno řádu kosticovců pochází samozřejmě od slova kostice. Tento útvar, který nahrazuje chybějící zuby, se nachází ve velkém počtu v horní čelisti kosticovců. Kostic bývá rozdílný počet podle druhu a i rodu, ke kterému daný kytovec náleží. Velryby mají okolo 210 až 300 kostic na každé straně tlamy, plejtvákovci pouhých 135 až 180, ale plejtváci 230 až úctyhodných 470. Jejich velikost je opět dosti proměnná. Tloušťka se může pohybovat od 3 do 14 milimetrů.

Ve všech případech fungují jako zvláštní kartáče, které filtrují vodu a zachytávají drobné mikroorganismy. Podle techniky, která je používána k lovu, dělíme kosticovce ještě dále na hltače a sběrače (gulpers a skimmers). Sběrači plavou oceánem s otevřenou tlamou a sbírají vše, co jim přijde do cesty. Tlamu zavřou, když se v ní nashromáždí dostatek potravy. Takto se chovají pravé velryby a plejtvákovci. Naproti tomu hltači vyhledávají místa nahromadění planktonu, který pak opakovanými pohyby nabírají a hltají. Zástupcem je většina plejtváků. To, že tito obři potřebují ke svému životu velké množství potravy, je více než jisté. Plejtvák obrovský nebo myšok denně spotřebují 3 až 5 tun zooplanktonu. Tedy takového průměrného slona. Sezona, po kterou se kytovci "pasou", je dlouhá 4 až 5 měsíců.

Během sezony spotřebují velcí plejtváci 450 až 750 tun potravy. Získat takové množství potravy není nejjednodušší, a tak kytovci musejí podstupovat dlouhé cesty. Zajímavé je, že se při nich vždy drží na své mateřské polokouli a nikdy nepřekračují rovník.

velryba

velrybavelryba

© Magda Vlachová