KYTOVCI.wz.cz

Podřád: Mysticeti - kosticovci

Plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus)

plejtvákovec obrovský

Je největším kytovcem a zároveň největším živočichem, jaký kdy obýval Zemi. Samice, které jsou u kytovců obecně větší, dorůstají průměrně délky 26 metrů. Největší jedinci mohou dorůst do délky 33 metrů a hmotnosti přesahující 150 tun. Novorozené mládě má kolem 8 metrů.

V některých jazycích je plejtvák obrovský pojmenovaný podle rýh, které se mu táhnou od brady až po břicho. Rýhy mimo jiné přispívají k aerodynamickému tvaru těla, dále dovolují hrdelní oblasti roztáhnout se do obrovské velikosti. Velryba pak může pojmout až 100 tun potravy. S potravou přijímá také velké množství vody a filtruje tak ryby a kryl. Středně velký plejtvákovec obrovský spotřebuje denně až 400 kg krylu.

Žije samotářsky nebo nanejvýše v malých rodinách či párech, nikdy se nesdružuje do velkých skupin. To je také důvod, proč je tak malá naděje na obnovení jeho populace - obrovské prostory světového oceánu, v nichž osamoceně žijící jednotlivá zvířata, dávají jen malou šanci, že se spolu ve vhodnou chvíli setkají dva rozmnožování schopní jedinci. Živí se téměř výlučně většími druhy planktonních korýšů, příležitostně požírají i menší druhy ryb vyskytující se masově v hejnech.

Plejtvák obrovský se vyskytuje ve třech formách

Většina jedinců plejtváka obrovského žije na jižní polokouli. Malé skupiny obývají také severní Atlantik a jižní část Tichého oceánu. Migrují po dlouhých trasách mezi nízkými zeměpisnými šířkami, kde v zimě vytvářejí páry a vyššími zeměpisnými šířkami, kde se v létě krmí. Často jsou viděni u pobřeží Kalifornie, v zátoce sv. Lawrence, Kanadě a na severu Indického oceánu.

V dřívějších dobách brázdilo světové oceány více než 228 000 plejtváků obrovských. Mezi roky 1904 a 1978 velrybáří odlovili velkou část jižní populace. Často protizákonně. Od roku 1937 je plejtvák obrovský mezinárodně chráněný.

Keporkak

© Magda Vlachová